V sobotu jsem původně na šachy vůbec nechtěl jít, ale když se nám nepodařilo postavit družstvo na neděli do Boršic, zvolil jsem třetí sobotu za náhradní řešení také. Už si ani nepamatuji, kdy naposledy bylo mé startovní nasazení do první pětky ale v posledních letech se mi to stalo snad poprvé. K menší účasti zvláště elově silnějších hráčů zřejmě dopomohly jednak nedělní Boršice a také shoda s termínem turnaje Grand Prix ČR v Dolním Benešově.

V prvním kole poměrně snadno vyhrávám s panem Balážem a hned si jdu za svačinové lístečky (prý novinka na třetí sobotě) objednat ŠOK (energetický nápoj) J

Ve druhém kole černými po slabém výkonu celkem zaslouženě prohrávám s Kyrilem Slepovem.

Ve třetím kole s panem Mazancem po dlouhé době Evanzův gambit a bylo vidět, že od dětských let, kdy jsem jej hrával, už si mnoho nepamatuji. Ze zahájení nic nezískávám a stojím spíš špatně. Nakonec se mi podařilo přejít do asi rovné koncovky těžkých figur s nestejnými střelci a využít aktivity figur a soupeřova nedostatku času.

Ve čtvrtém kole se mi podařilo za pomoci Arnošta Zemana vytvořit moc hezkou partii, o kterou se s vámi podělím.

Arnošt nejen že prohrál, ale navíc se z druhé posunul na první šachovnici proti lídrovi turnaje FM Burdalevovi. Nevím, zda mu pomohlo zdravé naštvání, či co, ale svého silného soupeře porazil. Já naopak i přes výhru sestoupil na třetí šachovnici, kde mně čekal poslední dobou již tradiční soupeř Pavel Menšík. Opět nezklamal a pustil gambitem a agresivní hrou do ostré pozice. Trochu pozapomněl na vlastního krále a bylo s ním zle a já se po výhře přesunul na první šachovnici, kde se mi podařilo vydržet již až do konce turnaje.

V pátém kole jsem se černými dostal pod tlak, ale Adam Dvořák přecenil vlastní prostorovou převahu, trochu přetáhl strunu a když ještě „obětoval“ bělopolného střelce za moji věž, stala se jeho pozice neudržitelnou. Zapsaný mám jen začátek partie

V tomto kole také efektním závěrem Daniel Gajdoš připravil Burdaleva o další celý bod.

V následující partii semnou ovšem naopak drobnou taktiku přehlédl, musel obětovat kvalitu a by měl alespoň nějakou protihru, ale ani to nestačilo.

V osmém kole jsem nezahrál dobře zahájení, ztratil pěšce a pozice byla prakticky prohraná. Potom ovšem Karel Kredl chyboval a podařilo se mi přejít do trochu horší koncovky koně proti střelci sice s pěšcem méně, ale remíza se dala v dané pozici snadno držet. Co se ovšem asi udržet nedalo, byl čas. Soupeř ovšem v reakci na mnou opakované tahání králem tam a zpět vymyslel průlom za účast krále, který se tím ovšem dostal ze čtverce mého uvolnivšího se pěšce, za kterého musel následně dát střelce. Vzniklá pozice byla asi snadno vyhraná, ale vzhledem k tomu, že mizelo asi 14 sekund, rád jsem přijal remízu.

Partie v posledním kole se mi vůbec nepodařila a po prohře jsem v první místo nevěřil. Zejména zásluhou Karla Kredla, který v posledním kole porazil Adama Dvořáka, se mi nakonec podařilo celý turnaj vyhrát na pomocné hodnocení právě před Karlem Kredlem a Kyrylem Slepovem. Všichni se 6,5 body.

Za několik dní to bude právě 5 let, co se mi naposledy podařilo podobný turnaj vyhrát a nezbývá, než doufat, že další vítězství v turnaji se mi podaří zopakovat v kratším intervalu

Michal