Bývá pohanskou folklórní tradicí, že se v předjaří snaží prostý lid zbavit dotěrné a vlezlé zimy, představované slovanskou bohyní Moranou, či Morenou. Účastníci maškarního průvodu její figurínu spálí, utopí, zakopou, či jinak zlikvidují.

My jsme se taky rozhodli zlikvidovat Moren(d)u. K její likvidaci jsme však zvolili humánější postup – prosté vítězství na šachovnicích. Že není dobré brát pohanské tradice na lehkou váhu nám paní Zima, chcete-li Morena, ukázala právě v den zápasu. Probudili jsme se do šachové neděle a hned ráno jsme si vyzkoušeli lidovou pranostiku „pýcha předchází pád“. Naštěstí ne obrazně za šachovnicí, ale pouze na všudypřítomném náledí, zato na vlastní pozadí. Silnice i chodníky byly jak sklo a nám chyběli dva hráči z původně plánované sestavy. Růžičci kvůli náledí nevyjeli z Bučovic. A aby toho nebylo málo, já jsem na náledí doklouzal s autem až na sousedovu bránu. Drby se šíří rychle, takže Olda mě v klubu uvítal slovy klasika: „Prej si pražákovi načechral sloupek,“ a doplnil to svým typickým úsměvem. Díky pohotovosti kapitána a obětavosti dalších hráčů jsme mohli nastoupit v osmi a možná ještě v silnější sestavě, než jsme původně plánovali. Poděkování patří kromě Michala, zejména Vencovi a Oldovi. Moren(d)a si na nás nepřijde!

Ani jsme se nestačili nadechnout a vedli jsme 1:0. Už v 9:20 Olda chodil po místnosti s širokým úsměvem a zvěstoval spoluhráčům: „Soupeř přišel v osmém tahu o figuru,“ a gestem doplnil, že to soupeř bez figury vzdal. Nadechli jsme se podruhé a bylo to 2:0. Michal získal figuru asi v 15. tahu a soupeř se též vzdal. Broněk za chvíli dal za remis svůj souboj s Jirkou Prokopem. 9:45 a stav byl 2,5:0,5, to tu ještě nebylo!

Pravda, na dalších šachovnicích se bojovalo přece jen o trochu déle. Ale s dvoubodovým náskokem v zádech se nám hrálo už mnohem líp. Vašek Fiala vyhrál též poměrně rychle. Z jeho partie jsem zahlédl jen volného pěšce dva kroky od dámy. Takže nepochybuji o tom, že jeho soupeř – pan Řehůřek – věděl, co dělá, když se vzdával. Krátce poté přidal další bod Martin Hošek na trojce. Jeho soupeře přestalo bavit tahat dál partii s nedostkem pěšců na své straně a s průvanem na krále. Téměř současně jsem já na čtvrté dal za remis partii s panem Juránkem. Petra Juránka přiměla přemýšlet o remíze možnost opakovat tahy. Remízu jsem přijal, byť s pěšcem víc, ale s velmi pasivní pozicí plnou soupeřových hrozeb. V půl dvanácté bylo rozhodnuto: 5:1.

Partii s Pavlem Turzou nezvládl Jirka Slezák. Při šachu bělopolným střelcem králi na g2, byl Jirka nucen představit něco na f3. Jako zvědavý pozorovatel bych raději představoval pěšce. Jirka představil jezdce z h2 a z této vazby se už do konce partie nevymotal. 5:2.

Jako poslední dohrával Petr na první. Jeho soupeř, Mirek Tůma, vzdoroval statečně. Byla to jediná partie, která se hrála i přes časovku a měla víc než 40 tahů. Byť v době časové tísně měl Petr už velkou prostorovou převahu a vzápětí získal dvě velmi silné figury za jednu slabou věž. Pak už bylo jen otázkou času, kdy se Mirek Tůma srovná se situací a zastaví hodiny.

Vítězství 6:2 nad Morendou potěšilo, ale rozhodne až příští zápas s Durasem. I v tomto kole jsme na Duras získali další bod ve skóre. K vítězství v soutěži nám tak stačí i remíza s Durasem a libovolné vítězství nad Střelicemi v posledním kole. Ale přece si nepokazíme bilanci patnácti vítězných soutěžních utkání v řadě nějakou remízou! Hrajeme na Durasu už v sobotu, náš „zápas roku“ začíná už v 9 hodin a určitě k němu přistoupíme zodpovědně, s maximálním možným nasazením a v nejsilnější možné sestavě.

Tonda T. ml.