Musím se Vám s něčím pochlubit. Povýšil jsem přípravu na zápas na novou dimenzi. Už se připravuji i v průběhu spánku. Nevím, jak jsem toho docílil, ale ze soboty na neděli před nedělním zápasem se mi zdál šachový sen. V něm z nějakého nepochopitelného taktického důvodu kapitán rozhodl, že Vašek Fiala bude hrát na osmé šachovnici. Že takové čachry se soupiskou nelze uskutečnit a že je netaktické stavět Fialu na desku, kde může vyhrát i Továrek, je nepodstatné. Ve snu je možné všechno! A co čert nechtěl, soupeř nastoupil v sedmi. Takže Vašek získal kontumační bod a já i kapitán jsme si rvali vlasy za toto „šachování“ se sestavou. Nicméně Vašek mě uklidňoval, to je v pohodě, podstatné je, že vedeme jedna nula z výkopu.

Nestihl jsem se ráno ani podívat do snáře, abych si sen vyložil. Takže nezbývá, než abych se spolehl na výklad snu, který nachystala sama realita. Soupeř samozřejmě nastoupil v osmi, Vašek hrál na třetí šachovnici, protože je třetí na soupisce a níž hrát nemůže, i kdyby šachovnice měla šedesát pět polí. Ale přece jen sen úplně nelhal. Odehrálo se to na první desce. Peťa Pisk rozehrál partii černými s Broňou Vymazalem solidně. Soupeř mu odmítl nabídku remízy. Ovšem vzápětí Broňkovi zapípal mobilní telefon. Je to kruté, ale pravidla jsou neúprosná, byť se sám Peťa tvářil rozpačitě: vedeme 1:0. Takže stejně jako ve snu?

Soupeř se nám celkově postavil v poměrně silné sestavě, kterou dosud do boje nepustil. I my jsme postavili skoro to nejsilnější, co máme. Ela soupeřů slibovala napínavý a vyrovnaný souboj. Z okolních šachovnic jsem zaregistroval překvapivý manévr Standy Staňka, e4 v prvním tahu, který Standa doprovodil prohlášením, jen ať se na mě soupeři zkusí připravovat! Vedle mě na druhé straně Michal Šípek bílými rovněž po e4 rozehrál italskou ve variantě, kde černý obětoval figuru, aby získal otevřenou útočnou pozici s brutálním náskokem ve vývinu. Vůbec jsem Michalovi to hašení požárů nezáviděl. Nakonec pozici uhasil, ale stálo ho to figuru. Takže po velmi bojovném průběhu byla výsledkem remíza.

Mezitím však dokázali své soupeře zdolat Kristýna Novosadová Petra Mlýnka a Vašek Fiala Petra Skácelíka. Martin Hošek skončil smírně partii s Pepou Hladíkem. Když jsem se v časové tísní dotázal Petra Piska, jak si stojíme, odpovědí mi byl místo výsledku široký úsměv a konstatování, je to v pohodě.

Z mé partie jsem pyšný na prvních cca 30 tahů, kdy jsem hrál aktivně a černými jsem Radka Zemana v sicilské přehrál. A kdyby místo 31. ….. Jxg3 následovalo 31. …. Df6, mohl jsem být pyšný na celou partii, protože tímto tahem by pravděpodobně partie i skončila. Prostě nabídnout výměnu dam byla metoda, jak nejúčinněji odlákat soupeřovu dámu, jedinou seriózně bránící figuru. Jenže uvažujte nad tím, že nabídnete výměnu dam, když útočíte. Takto jsem trápil sebe i soupeře dalších 30 tahů ve věžové koncovce a výhru jsem vyseděl až jako poslední z týmu díky soupeřově nepřesnosti Va3 místo Va2 v 59. tahu.

Mezitím pěkně vyskákal výhru Standa ve čtyřkoňovce a bod přidal i Petr Buchníček. Stav byl završen na 7:1. Pro soupeře zlý sen a hodně krutý výsledek. A pro nás výsledek z říše snů, na který jsme čekali jak zvířata v savaně na déšť od prvního kola a výhry ve Vyškově.

Velké poděkování patří celému týmu, když nikdo nedal přednost pár mrzkým rakouským eurošestákům před podporou svého týmu. A když to po minulé prohře 2:6 vypadalo s týmem všelijak, tak jako bájný blanický rytíř zafungoval Petr Buchníček.

Když k tomu přičtu, že naše céčko dokázalo v šesti vybojovat v KP2 remízu 4:4 v Hrušovanech, byla z toho pro Jezdce zase jednou docela úspěšná neděle.

Antonín Továrek