Tři kola před koncem dlouhodobých soutěží družstev si prohlížejí jundrovští Jezdci tabulky se smíšenými pocity. Nicméně skoro nic ještě není definitivní.

Áčko si pro letošek vybojovalo vstupenku do první ligy. A že jde o soutěž, kde řada našich hráčů bude získávat ostruhy, bylo jasné hned od začátku. V prvním kole jsme zaplatili nováčkovskou daň v Třinci, kde nás zkušený domácí tým, do nedávna extraligový, přehrál rozdílem třídy 6:2. V dalším kole jsme měli potíže se sestavou v domácím zápase proti Starému městu a byla to škoda, protože i hosté přijeli s děravou sestavou. I tak jim to stačilo k pohodlné výhře 5½:2½.

Od třetího kola jsme soupeřům konečně začali zatápět. Nejdříve jsme sice prohráli v Orlové 3½:4½, ale zápas, jak říká i výsledek, to byl vyrovnaný. Poté jsme soustředili veškerou naši palebnou sílu na domácí zápas s Hošťálkovou a vyplatilo se, vyhráli jsme 6:2, i když tomu pomohlo i to, že soupeř přijel bez hlavních hvězd.

Zápasem pravdy bylo utkání z kraje ledna proti Polabinám v Pardubicích. Zde si může autor těchto řádků zazlívat, že v poslední dohrávané partii za stavu 4:3 pro nás nedokázal najít ve věžovce s pěšcem méně remízové řešení, které na šachovnici dvakrát bylo, a partii prohrál. Takže výsledná remíza 4:4 moc nepomohla ani domácím, ani nám. V dalších dvou kolech jsme doma nestačili na Gordic Jihlava a venku nás výrazně přehrála vedoucí Slávia Kroměříž.

Utkáním o šest bodů byl dosud poslední zápas doma s Rychnovem. Rychnov zápas nepodcenil a nastoupil v téměř nejsilnější možné sestavě. Domácímu jezdeckému týmu trochu chyběl lídr Jarda Bureš, a když se nevedlo několika našim hráčům, tak se dalo čekat, že odejdeme poraženi. Výsledek 3:5 dává téměř jistotu účasti v příštím ročníku 1 ligy hostům a našemu týmu pobídku k překonání sama sebe v následujících třech kolech.

I přes řadu porážek a dosud nelichotivé předposlední místo jsme dostali ještě jednu šanci. Už příští zápas proti poslední Litovli, před kterým kapitán pořádně zaštěrchá se sestavou, bude stěžejní. Pokud v Litovli vyhrajeme, může se stát i to, že přímým soubojem o záchranu bude naše poslední utkání v Ostravě. Budeme bojovat jako lvi a autor těchto řádků pořád věří, že body potřebné k záchraně v posledních třech kolech vybojujeme.

Úplně s jinými pocity si prohlíží tabulku krajského přeboru (KP1) hráči našeho béčka. Tým, který měl podle papírových předpokladů figurovat spíše v druhé půlce tabulky, si opakovaně vyšlápl na lídry tabulky a ztratil dosud body jen za prohru s Kuřimí a remízy s Univerzitou a Prušánkami „B“. Famózní výkony podává na předních šachovnicích trojice Kyril Slepov (perfo 2400!), Franta Růžička (perfo 2200) a Michal Šípek (perfo 2300!). Když se k tomu přičtou dobré výkony dalších hráčů, Oldy Šípka, Zdeňka Tioky či benjamínka Tadeáše Hladkého, tak se vůbec nelze divit, že náš tým je po osmém kole součástí vedoucí pětičlenné skupiny, konkrétně na čtvrtém místě tabulky s pouhou tříbodovou ztrátou na vedoucí Kuřim. A protože mají Jezdci relativně slabší los do posledních tří kol, i když KP1 je soutěž zrádná, kde může kdokoli „dostat nakládačku“ od kohokoli, tak neustále pošilháváme po zaškobrtnutí vedoucí trojice. Bude-li nám štěstí přát a půjdeme-li mu naproti tak jako dosud, můžeme být klidně na konci sezóny svědky historického postupu našeho béčka do 2. ligy.

Jasno přineslo osmé kolo do výsledku našeho céčka v KP2. Tým, který hraje v podobné sestavě už druhou sezónu, naposledy prohrál 3. prosince 2017. Od té doby má za sebou šňůru 13 zápasů bez prohry. A když za osm kol letošní soutěže ztratil body pouze za remízu se Strážnicí, tak je zřejmé, že je právem na čele soutěže. Díky ztrátě hlavního konkurenta ze Strážnice v osmém kole, už nemůžeme být předstiženi. Jezdecké céčko tak pouze čeká, zda se pro něj uvolní místo v KP1 posunem našeho béčka do 2. ligy nebo ne. A pokud bychom měli mít příští rok dva týmy v KP1 současně, je na našem důkladném zvážení, jestli takovou výzvy přijmeme nebo ne.

Jak vidíte, tak v 1. lize i v KP1 musí být diváci nadšeni z toho, jaká dramata jim připravujeme. A nám samotným dramatičnost soutěží přináší o to větší potěšení ze hry a motivaci podávat co nejlepší výkony. Jen doufejme, že se bojovnost vyplatí a letošní soutěže skončí pro Jezdce happy endem.

Tonda Továrek