V neděli 27. dubna se konal v boskovické sokolovně tradiční turnaj čtyřčlenných družstev v rapidu pod názvem „Černohorský soudek“, letos již 16. ročník. Při vidině vyhraných soudků s chmelovým mokem, jsme již několik dní ladili formu, tedy tu šachovou. A též abychom našemu ambicióznímu klubu z Jundrova neudělali v Boskovicích ostudu. Trápily nás potíže se sestavou, takže jsme až na poslední chvíli zlákali k účasti lipoveckokuřimského bojovníka Martina Habinu a nadějného mladíka z Lokálky Michala Skřivánka a mohli jsme tak postavit dvě družstva. Áčko ve složení Toník Seidl, Martin Habina, Tonda Továrek a Michal Šípek (4. nasazené) a béčko, kam byl na první desku za příslib podílu na potenciální tekuté výhře odsunut Olda Šípek, a dále následovali Zdeněk Tioka, Antonín Továrek st. a Michal Skřivánek.
Již cestou do Boskovic jsme si užili adrenalinu. Vyrazili jsme z Brna dvěma vozy (Porsche a Fábie) a uzavírku v Lipůvce jsme objížděli, jak jinak než naší originální variantou, přes Drásov, Unín a Žernovník. Nálada na palubě byla bojovná a veselá. Šípci se svěřovali, že aby si vysloužili propustku na neděli, museli celou sobotu dřít jako galejníci doma na stavbě. Cítili se tak zesláblí, že prý dnes při proměně pěšce na poslední řadě budou muset stavět jen samé lehké figury.
Porsche bylo úspěšně pronásledované tátovou Fábií až do Boskovic. A tak jak Fábie držela krok s Porschem, podobně drželo krok naše béčko s áčkem v prvním kole. Co čert nechtěl, los nás totiž svedl k vzájemnému souboji. Mně táta nedal po celou partii šanci a jednoduše mě převálcoval. Martina Habinu zaskočil Zdeněk Tioka a čest áčka zachraňovali Toník Seidl a Michal Šípek. Výsledek 2:2 nás poslal do druhého kola o několik šachovnic níž.
Po dvou vítězstvích 3:1 nad TJ Sloup a 2,5:1,5 nad MKS Vyškov „A“ (vítězství nad Vyškovem je solidním příslibem pro příští ročník KP1) nás los ve čtvrtém kole svedl k souboji s též dosud neporaženou Lokomotivou. O zážitcích z partie Továrek – Kalendovský se s Vámi již na stránkách JMŠS podělil pan Kalendovský. A tím pádem i víte, že jsme prohráli 3:1, když remízy uhráli Martin Habina a já. Martin Habina v koncovce beznadějně zablokovaného jeho krále, proti beznadějně zabarikádovanému střelci pana Vykydala nabídl soupeři polohlasem remízu. Pan Vykydal netečně dál promýšlel příští tah. Až na mé upozornění, že je třeba mluvit hlasitě, pan Vykydal druhou Martinovu nabídku remízy, tentokrát o několik desítek decibelů hlasitější, v téže pozici vyslyšel. Před polední pauzou jsme si ještě poradili se Sokolem Rudice 3,5:0,5 a do odpoledního bloku jsme tak vstupovali z nadějné šesté pozice se třemi výhrami, jednou remízou a jednou prohrou.
Los nám postavil odpoledne do cesty samé silné soupeře. Nejdříve nás přehrál Adamov 3:1, poté jsme porazili druhé nasazené (!) Prušánky 3:1, za což jsme byli po zásluze potrestáni losem osmého kola, kdy se nám postavil do cesty nejsilnější tým soutěže z Pardubic. Zatracený švýcar! Prohráli jsme 2,5:1,5. V devátém kole jsme i přes předchozí prohru změřili síly se silným týmem Garde Lipovec, který ztrácel jen jediný bod na první místo. A mohli jsme vyhrát. Já jsem přetlačil při příliš odvážném útoku spíš silou vůle Miloše Ševčíka tak, že z mnoha možných variant zvolil tu, ve které ztrácel při hromadné výměně figuru. Martin Habina dal za remis věžovku, se kterou už opravdu nic jiného nešlo dělat. Po prohře Toníka Seidla jsme se shromáždili kolem Michala Šípka a sledovali jeho koncovku věže proti třem pěšcům a času. Čas se mu podařilo dohnat za cenu jen remízového pokračování na šachovnici. Od výhry a slušného celkového umístění nás dělilo málo.
Výsledek 2:2 znamenal pro soupeře čtvrté místo a pro nás konečnou dvanáctou pozici. Může nás těšit, že jsme měli celkově třetí nejtěžší soupeře podle ELO ze všech týmů (silnější soupeře měli jen Bohemia Pardubice „A“ a Lokomotiva). Vždyť kromě Sokolu Rudice a našeho béčka jsme hráli jen s týmy, které v konečném pořadí skončily před námi. Vítězství nakonec o skóre ukořistil tým Bohemia Pardubice „B“, před domácím Makkabi Boskovice „A“ a Lokomotivou. Naše béčko na rozdíl od nás obhájilo své nasazení a skončilo osmnácté. Holt černohorské soudky tentokrát vypili jiní.
Ale zahráli jsme si dobře a pořadatelé zaslouží za organizaci turnaje absolutorium. Troufnu se jen připojit k vyškovskému komentáři, že by turnaji slušel trochu bohatší cenový fond. Ceny se omezily jen na to, co dodal sponzorský pivovar. Když nic jiného, mohl pořadatel z Boskovic přidat k cenám alespoň sborník židovských anekdot.
Na podrobné výsledky turnaje se můžete podívat na chessresults: http://www.chess-results.com/tnr131938.aspx?lan=5&art=0&wi=821.