Hned zkraje nového roku jsme zavítali do šachu zaslíbených prostor Lokomotivy na Staňkové. V rámci zápasové série Jezdci vs. Lokomotiva se nám do cesty postavilo lokomotivácké éčko. Začátek byl trochu hektičtější, domácí kapitán Adam Effenberger přišel o něco později. Na naší straně měl zpoždění Petr Pisk. Byl přesvědčen, že začínáme až v 10 hod. Domácí zaslouží cenu fair play, když pro zpoždění na jejich straně si nastavili na hodinách 10 min. ke své tíži.

O zápase samotném vám toho moc nepovím. Skončil jsem jako první a pospíchal domů za rodinou. V mé partii jsem byl pamětliv Petrovy instruktáže: zanedbaná rošáda soupeře => za každou cenu otevřít pozici. A když to nešlo po sloupcích, podařilo se to přes diagonálu a4 – e8 šach! V závěrečné pozici tak měl soupeř krále na f8, věž na h8 a především figuru míň. Záhy po mé výhře skončil na osmé Broněk remízou.

Za stavu 1,5 : 0,5 jsem cca v jedenáct hodin opustil bojiště. Když jsem se o čtvrt na dvě přišel podívat na vyvrcholení zápasu, tak tak jsem stihl u odjezdu modrou fábii mého táty: „Skončilo to 7:1, ještě Martin Růžička remizoval, nestejní střelci. Poslední dohrál před chvílí Peťa Pisk,“ hlásil táta. Vyloudil jsem ze sebe citoslovce nadšení a Franta Vykydal na místě spolujezdce dodal: „Už mu nic neříkej, aby nezpychl.“

Takže víc nevím. Budete si muset přehrát partie. Gratuluji všem našim vítězům, kterým jsem nemohl poblahopřát osobně! Potěšující je, že jsme zápas zvládli i bez našeho kapitána (Michale, užij si dovolenou!). Táta (= Antonín Továrek senior, zástupce kapitána) odkaučoval zápas skvěle.

Když jsem se dnes díval na nadějné lokomotivní mladíky, kteří bojovali proti nám, uvědomil jsem si, že za dva tři roky může být podobný zápas velmi vyrovnaný a za pět let může klidně skončit opačným výsledkem. Aby se tak nestalo, budeme na sobě muset hodně pracovat.

Tonda T. ml.