Se smíšenými pocity jsme dávali dohromady před minulou nedělí prořídlé řady Jezdců. Kuba Bednář, kapitán „C“ družstva si postěžoval hráčům, že mu áčko a béčko vykradlo manšaft. Ale ani „A“ tým v druhé lize na tom nebyl slavně. Z dvacetičlenné soupisky nastoupili čtyři z pěti posledních hráčů na soupisce. Vsadili jsme vše na jednu kartu, aby béčko usilující o postup z KP2, nezaváhalo.

„A“ tým vyjížděl ke svému zápasu do Kuřimi. Domácí patří v druhé lize ke kandidátům na sestup, ale díky naší děravé sestavě byli mírnými favority hráči Kuřimi. Obzvlášť když domácí nastoupili v základní sestavě. Paralelní zápas KP2 odstartovala už několikrát omílaná anketa, ve které mě nechtěli nechat hlasovat, protože jsem seděl u špatné šachovnice. Krátce po začátku zápasu zazvonil mobil nešťastnému Pavlu Krupicovi z týmu Kuřimi „C“ a následovala až příliš krutá kontumace domácímu kapitánovi, který vyšel hostům velmi vstříc.

Slíbil jsem hráči – či hráčce z našeho týmu, který/á dohrál(a) jako první, že ho/ji v reportáži neprásknu, aby nemusel(a) vysvětlovat, proč hned nepřijel(a) domů a kde se tak dlouho zdržel(a). Pak ale nemůžu říct ani kdo skončil v pořadí druhý, třetí a tak dále, že?

Tak se pojďme rovnou podívat na hektický závěr zápasu. Za stavu 2,5:2,5 se dohrávaly partie Martina Hoška, Zdeňka Tioky a moje. Martin si krok po kroku kráčel k vítězství v ostré pozici dam a nestejnopolných střelců na každé straně, kde Martin prosadil svého volného pěšce. Vedli jsme 3,5:2,5. Zdeňkova partie se vyvíjela jako na houpačce. Sám jsem se soustředil na problémy, které přede mě stavěl můj soupeř. Takže o Zdeňkových patáliích vím jen z doslechu. Ale traduje se, že v určitě fázi hry měl partii snadno vyhranou tahem „h7“ či snad „Sxh7“, v každém případě v jednoduché dvojtažce hrálo roli pole „h7“. V době, kdy se dohrávaly už jen ty dvě partie, byl ale Zdeněk více než zralý na prohru. Ale prý i v této pozici si mohl vynutit remízu. Přenechám analýze šachových fajnšmekrů, aby si tento moment v partii našli.

No a v mé partii jsem byl vlastní blbostí odsouzen se od cca 10. až do 40. tahu bránit tlaku soupeře. Stál jsem pasivně a snažil se vykrýt všechny hrozby. Pouť mého krále Ke1-d1-c1-d2-e1-f2-g2-h3 začínající už v 11. tahu jistě nebyla tak impozantní jako ta ze slavné Navarovy partie, ale zapotil jsem se u ní možná víc než David Navara. Kolem 40. tahu se mi podařilo uvolnit ze sevření, zaktivizovat jednoho z jezdců tahem 41. Ja5, obsadit bé sloupec věží a vniknout do soupeřovy pozice a tím vyrovnat hru. Soupeř podle mého soudu správně obětoval střelce za uvolnění pěšců na c4 a d4. Ale v následných tazích selhal v propočtu a o oba volné pěšce přišel. S figurou víc by se už slušelo snadno vyhrát. Přesto ještě jednou na půl tah soupeř mohl převzít otěže a vynutit si remízu. Měl na místo tahu 65. … h2 zahrát „Va1+“. V tempu co tah to 30 vteřin výmluvu přehlédl a dovolil mi utrpět vítězství, které znamenalo po osmdesáti tazích a pěti a půl hodinách i výhru v celém zápase 4,5:3,5. Domácí nesli prohru statečně, popřáli jsme jim na závěr, aby vyhrávali, ale ne proti nám a v přátelském ovzduší jsme se rozloučili.

Z mé partie i z infarktového konce zápasu jsme se šli jako tradičně vzpamatovat do blízké hospůdky. Rozebrali jsme kritické okamžiky zápasu, i nová FIDE pravidla. Zajímavá diskuse se rozpoutala na téma, co to dle pravidel znamená „neusilovat o výhru“ a dobře naladění členové týmu si dobírali Zdeňka, že příkladem toho, co to je „neusilovat o výhru“, může být jeho dnešní partie.

Krásné na celém zápase s Kuřimí „A“ bylo i to, že tři hráči z dnešní soupisky byli u toho, když naše béčko v prvním kole vydřelo jen remízu s kuřimským béčkem. Díky této bodové ztrátě se naše béčko až doteď muselo strachovat o jakékoli další zaváhání. A i díky tomu dostali v áčku dnes příležitost standardní hráči béčka, kteří se Kuřimi revanšovali tím nejlepším způsobem, jak mohli. Vyzdvihl bych zejména Oldu, kterému se zápas v prvním kole za béčko proti Kuřimi „B“ moc nepovedl a dnes si spravil chuť pěkným vítězstvím.

Mezi polévkou a řízkem jsme se dozvěděli výsledek béčka, které porazilo Duras „D“ 5:3 a díky prohře Lokomotivy si zvýšilo náskok na čele KP2 „B“ na čtyři body. Nechci to zakřiknout, ale už by je fakt nemělo nic ohrozit.

Abych vyvážil politické okénko pana Kalendovského z reportáže z cesty do Strážnice, musím zmínit, že u Jezdců ve složení, ve kterém nastoupili v Kuřimi, vítězí Drahoš nad Zemanem 8:0 a heslo „Zeman znovu“ nás přesvědčivě katapultuje k volebním urnám v druhém kole s volebním lístkem prof. Drahoše v ruce. Ale v neděli za 14 dní to nemusí být 8:0, postačí skromně, když Drahoš uspěje v poměru 4,5:3,5 jako Jezdci v Kuřimi.

Až po návratu domů jsem zjistil, že i céčko dotáhlo svůj zápas proti Univerzitě B do vítězného konce, shodou okolností taky s výsledkem 4,5. Takže pro Jezdce velmi vydařený víkend. Už druhý za sebou s plným bodovým ziskem. A o další úspěch budeme usilovat zase o víkendu za 14 dní. Viďte, pane profesore Drahoši?

Antonín Továrek