Pravděpodobně už nikdo nikdy neocení náš sympatický výkon a výsledek z posledního kola druhé ligy proti postupujícímu ŠK Gordic Jihlava. Byl to poslední zápas sezóny, o nic nešlo, jen o čest a ELO body. A anglická královna se neptá, jak se zápas vyvíjel, když jsme ho nakonec prohráli. Celý druholigový ročník se navíc hned po uplynulé neděli ukládá do archivu.

Dnes již prvoligový tým z Jihlavy, i kdyby chtěl, ani nemohl dát prostor slabším náhradníkům, protože žádné slabší náhradníky na soupisce nemá. Zato my jsme poslali na zasloužený odpočinek hned pět prvních hráčů ze soupisky. Já sám jsem si poprvé zahrál v druhé lize na třetí šachovnici. Na všech šachovnicích tak byl favoritem soupeř, papírově průměrně o cca 200 bodů. Docela drzost od druholigového nováčka, že?

S vědomím, že nemáme co ztratit, jsme se pustili do soupeře zostra. S Oldřichem Sedláčkem jsem postavil svou oblíbenou variantu Panova v Caro-Kannu dobře a aktivně jsem vstoupil do střední hry. Zkusil jsem silnějšímu soupeři nabídnout remízu, abych ho postavil před dilema. Soupeř váhal asi deset minut a pak mi podal ruku. Spoluhráči pana Sedláčka se usmáli a posteskli si, kdo to teď bude vyhrávat, ten zápas.

V tu chvíli už byly postavené figury na sedmé šachovnici, kde hrál Radek Přibyl. Nejdříve mi blesklo hlavou, že Radek prohrál nějak rychle, a až z výsledkové listiny jsem zjistil, že na sedmé desce skončila partie ještě rychlejší remízou než ta moje.

A pak to chvíli vypadalo, že se začnou naplňovat obavy jihlavských hráčů. Standa Staněk suverénně povyměňoval všechny figury a vedl si soupeře do koňské koncovky, kde dotáhl partii do vítězného konce. Na okamžik jsme vedli 2:1. Vzápětí se ale vzdal Broněk Chmelíček, který neměl dostatečnou kompenzaci za ztracenou kvalitu, a soupeř už výhru nepustil.

Divokou partii absolvoval Franta Růžička. Byl vyhraný, pak v časové tísni situaci docela pokazil, ale ne beznadějně. A nakonec mu ke včasnému odehrání 40 tahů chyběla jedna vteřina. Soupeř se poprvé v zápase dostal do vedení 3,5:2,5 a od té chvíle měl už zápas pevně v rukou. Ale kdoví, nebýt zákeřné časomíry na hodinách Franty Růžičky, jak by zápas dopadl.

Krátce na to zremízoval zablokovanou pozici Martin Růžička na osmé desce. Za remízu se soupeřem 2100+ zaslouží Martin jistě pochvalu.

Pak ještě chvíli tahal koncovku s nedostatkem pěšců Michal Šípek. Na jeho obranu nutno říct, že jeho jezdec na d5 a v nejbližším okolí neustále vytvářel nebezpečné hrozby a některá z nich mohla soupeři zamotat hlavu, takže bylo o co hrát. Ale prohra už byla neodvratná.

Konečný výsledek 3:5 s vítězem druhé ligy a bez pěti nejsilnějších hráčů na naší straně by zasloužil poplácání po ramenou. Není to špatné, ale body za to nejsou. Takže jsme v naší první druholigové sezóně zakončili soutěž se čtyřmi výhrami, třemi remízami a čtyřmi prohrami na celkovém šestém místě.

Se soutěží se loučí nejslabší Prostějov, bohužel i sympatický tým z Ořechova, který v posledním kole nestačil na Gambit Jihlava, a pro nedisciplinovanost sestupuje jinak silný tým Grygova „B“.